Od roku 2010 cestují inženýři společnosti Trek po celém světě a testují vibrace jízdních kol pomocí odborných akcelerometrů a pokročilých analytických metod. Testy poskytly klíčové poznatky o dynamice a konstrukci jízdních kol.
Akcelerometrické přístroje, testování a analýza, přibližně 2010–2014.
Rychle jsme však zjistili, že akcelerometry na kole samy o sobě nemohou dostatečně kvantifikovat pohodlí vnímané jezdcem. Jak bylo popsáno v první kapitole, kolo a jezdec se mohou pohybovat velmi odlišně, takže propojení dat z akcelerometru se skutečným pohodlím, jak ho vnímá jezdec, není vždy jednoduché.
Interakce mezi jízdním kolem a tělem pozorovaná během testování na dlažebních kostkách Trouée d'Arenberg v roce 2013.
Jezdec pohybuje klouby a stojí na pedálech, což funguje jako odpružení, a navíc se jeho tkáň chová jako komplexní systém sestávající z pružiny, hmoty a tlumiče, jehož rezonance ovlivňují způsob přenosu a absorpce vibrací. Výsledkem je neustále se měnící vzájemné působení mezi kolem a tělem.
Rezonance lidského těla [1,2]
Aby se zohlednila dynamika lidského těla, mnoho průmyslových odvětví předpovídá pohodlí pomocí standardizovaných váhových funkcí dle ISO, které přepočítávají měření akcelerometru v bodech kontaktu mezi člověkem a strojem. Zjistili jsme však, že tyto funkce a související údaje, jako je hodnota dávky vibrací [3], často nedokážou zachytit dynamickou povahu aktivního cyklisty, který poskakuje po nerovném terénu.
Vlevo: Váhové funkce dle ISO vztahující se na vibrace lidského těla [3,4]. Vpravo: Vibrace lidského těla se velmi liší i při statických změnách svalové aktivace [5].
Pohodlí a tlumení vibrací závisí nejen na vibracích kola, ale také na jeho fyzickém spojení s jezdcem. Například při nárazu na hrbol cyklista intuitivně omezuje toto spojení uvolněním loktů nebo tím, že se zvedne ze sedla. Toto spojení můžeme kvantifikovat měřením kontaktní síly mezi kolem a jezdcem v bodech dotyku.
Měření této síly je mnohem obtížnější než měření zrychlení, a proto jsme vyzkoušeli řadu tenzometrických a integrovaných snímačů zatížení na představcích, sedlovkách, sedlech a řídítkách.
Různé komponenty pro snímání síly, které jsme během letitého výzkumu a vývoje použili.
Naše aktuální sedlová svorka a řídítka přizpůsobené našim potřebám měří síly (a zrychlení) ve vertikálním a horizontálním směru na sedle, levé a pravé ruce provede více než 5 000 měření za sekundu.
Měření síly společně s pohybem nám umožňuje vizualizaci kompletní fyzikální interakce mezi jezdcem a kolem a vysvětluje výhody kola CheckOut v oblasti pohodlí.
Intenzita výkonu (barevně vyznačená) a vektory (10× zpomalené) nad zvětšenými mračny bodů tlumení při rychlosti 19 km/h.
Zde všechny díly do sebe zapadají jako puzzle. Výzkumy ukazují, že tlumení vibrací a výsledné pohodlí nejlépe koreluje nikoli s pouhou silou nebo pohybem, ale s vibrační energií [7-9]. Není náhodou, že výkon P můžeme vypočítat jednoduchým vynásobením síly F a rychlosti v (z akcelerometru):
Tato rovnice je zdánlivě jednoduchá, ale zároveň velmi významná. V každém okamžiku je 𝑣(𝑡) odpovědí na „pohybuje se kolo rychle?“ a 𝐹(𝑡) vyjadřuje, zda „je i kontakt mezi kolem a jezdcem pevný.“ Výsledný okamžitý výkon P(𝑡) zohledňuje význam každého jednotlivého hrbolu podle toho, jak intenzivně ho jezdec cítí. Na rozdíl od standardních váhových funkcí dle ISO se tato metrika přizpůsobuje v reálném čase neustále se měnící dynamice jízdy na kole v náročném terénu.
Například tato výseč surových dat ukazuje, že ve vertikální poloze sedla dochází k široké škále interakcí mezi silou a rychlostí, a to za 0,5 vteřiny.
Výseč z časového záznamu dat ze sedla na kole bez odpružení (svislá osa) při rychlosti 19 km/h.
Místo 0,5sekundové výseče si můžeme v barevném křížovém grafu zobrazit celý 40sekundový test s údaji o síle, rychlosti a výkonu. V grafu nalevo níže vidíme stejný pokus s gravel kolem bez odpružení jako výše, se stejnými třemi momenty v čase označenými tečkami podél zakresleného tvaru. Napravo je srovnatelná situace modelu CheckOUT. Gravel kolo bez odpružení vykazuje široké rozptýlení, zejména v pravém horním kvadrantu, kde síla a rychlost společně vytvářejí nejtvrdší nárazy směřující nahoru, zatímco graf znázorňující CheckOUT je kompaktnější a má mnohem méně bodů v zónách s vysokým výkonem.
Křížový graf síly a rychlosti pro sedlo jízdního kola bez odpružení (svislá osa) při rychlosti 19 km/h.
Ačkoli jsou tato mračna bodů zajímavá, zobrazení všech podmínek by vyžadovalo 90 takových grafů (3 konfigurace kol × 5 rychlostí × 3 dotykové body × 2 směry). Aby byla srovnání praktická, v posledním kroku agregujeme okamžitý výkon do jediného měřítka tlumení vibrací a pohodlné jízdy za každý pokus.
Výzkumníci americké armády publikovali v roce 1966 průkopnickou studii o vibračním výkonu a poprvé navrhli jednoduchý výpočet „průměrného absorbovaného výkonu“ [7]. V roce 2022 vědci z univerzity v Sherbrooke porovnali širokou škálu metrik vibrací, síly, výkonu a energie a zjistili, že kvadratický průměr výkonu a energie nejlépe koreluje s dynamickým pohodlím a překonává metriky založené pouze na údajích akcelerometru a síly, i když se použije váhová funkce dle ISO [8].
V souladu s tímto nejnovějším výzkumem uvádíme v grafech níže kvadratický průměr vibračního výkonu na sedle a řídítkách. Aby nedocházelo k záměně s výkonem při šlapání, označujeme vibrační výkon (W) a energii (J) souhrnně jako vibrační energii.
„Vibrační energie“ (kvadratický průměr vibračního výkonu) sečtená napříč všemi kontaktními body a směry.
Tyto grafy znázorňují konzistentnost výhod kola CheckOUT při snižování vibrací jak u sedla, tak u řídítek, a to v celém rozsahu testovaných rychlostí,
kdy dochází k celkovému snížení vibrační energie o 41,5 %.
Navíc vidíme, že výhody odpružení kola CheckOUT výrazně převyšují výhody, které poskytují pouze větší pláště 55c.
Abychom byli důkladní, ověřujeme hlavní výsledek pomocí několika alternativních metrik a přístupů, které jsou shrnuty v tabulce níže. Odečtením statické síly se izolují síly způsobené nárazy [8] a horní propust s nulovou fází zabraňuje driftu signálu při integraci zrychlení do rychlosti. Obvykle používáme limit 5 Hz k odstranění účinků šlapání (~2–3 Hz, 60–90 ot./min), ale uvádíme také variantu 1 Hz, která zahrnuje účinky šlapání. Ve všech variantách testování však CheckOUT vykazuje snížení v rozmezí 37–42 %.
Validace napříč několika verzemi měření výkonu a energie.
Nakonec vypočítáme vzájemnou výkonovou spektrální hustotu síly a rychlosti (CPSD), což je pokročilá metoda odhalující hlubší fyzikální principy toku vibrační energie do těla [10-13] (domníváme se, že tento výpočet v cyklistice doposud nikdo neprovedl).
CPSD mapuje, jak je energie, která vstupuje do těla jezdce, distribuována napříč frekvenčním spektrem. A když porovnáme fáze mezi výkonem a rychlostí, oddělíme energii, kterou tělo absorbuje (jako tlumič), od energie, kterou tělo odráží zpět na kolo (jako pružina) [10, 11, 14]. Předpokládá se, že absorbovaná energie souvisí se ztrátou energie, únavou a namáháním tkání, zatímco odražená energie souvisí s poskakováním a nepohodlím [10, 15, 13].
Níže jsou znázorněny vertikální vibrace působící v oblasti sedla jako spektrum absorbované a odražené energie. Tyto grafy ukazují, že u kola CheckOUT dochází k výraznému snížení energie, ale také poskytují jedinečný vhled do toho, jak tělo reaguje na vibrace jízdního kola. Není překvapující, že větší objem energie odpovídá přirozeným frekvencím sedícího lidského těla [1-5].
CPSD síly a rychlosti na sedle (vertikální osa), průměrná hodnota pro všechny rychlosti. Vlevo: spektrum absorbovaného výkonu ℜ{𝑆𝐹𝑣(𝑓)}. Vpravo: spektrum reaktivního výkonu ℑ{𝑆𝐹𝑣(𝑓)}.
Můžeme dále využít výstupy CPSD týkající se fází a koherence k ještě hlubšímu studiu spojení mezi cyklistou a kolem, ale tato část je posláním laboratoře Trek Performance Research, jejímž cílem je posouvat hranice vědeckého výzkumu na poli cyklistiky a přinášet jedinečné poznatky, které dávají vznik inovacím, jako je CheckOUT.